Aktuality - Identita a soukromí

Přestože Google Glass ([link]) nejsou stále dostupné pro veřejnost, američtí kongresmani vyžadují odpovědi na některé otázky a to přímo po Larrym Pageovi. Originální znění ke shlédnutí zde - [link] .

Projekt Glass je velmi zajímavý a nebojím se říct, že mnohým z nás by se splnil (nejen) klukovský sen. Brýle mají umět spoustu věcí - ovládány by měly být hlasem, budou natáčet video, fotit, umožnit rychlé sdílení toho, co právě vidíte, odesílat hlasem diktované zprávy, zjišťovat informace o právě viděném objektu, překládat hlas a mnoho dalšího. To, jak by to v praxi mělo vypadat můžete vidět například v tomto videu [link] .

Dopis se postupně zabývá body různými záležitostmi:
- Hned první připomíná CEO Googlu incident z roku 2010 při jejich focení pro službu Street View. Auta od Googlu tehdy „omylem skenovala“ data ze soukromých wifi sítích všude tam, kde projela. Google tehdy musel zaplatit pokutu 7 milionů dolarů. Otázka tedy zní, jak Google zabrání nechtěnému sběru dat v tomto případě.
- Dále se zajímají o to, jak chce Google chránit neuživatele Glass před jejich uživateli. V některých zemích např. není možno legálně pořizovat snímky ostatních lidí bez jejich souhlasu.
- Další otázka se týká toho, zda bude produkt Glass umět rozpoznávat obličeje. Vzrušující, ale zároveň i lehce mrazivá je představa situace, kdy někdo, kdo k vám kráčí už si o vás „vygooglil“ spoustu informací a např. tak poupraví jeho přístup k vám při rozhovoru.
- V jednom z dalších bodů se např. poslanci ptají, zda bude mít Google Glass vlastní úložiště pro data a pokud ano, jak bude vyřešena autentifikace uživatele.
V dopise se dále píše, že odpověď je očekávána nejpozději do 14. června.

Toto vše jsou jistě dobré dotazy. Na druhou stranu není dnes naprosto žádný problém natočit nepozorovaně video kohokoliv při čemkoliv, ukrýt foťák téměř neodhalitelně do propisky či klidně rámečku brýlí, o mikrofonech ani nemluvě. Google Glass ovšem ze všeho tohoto dělá seriózní a běžnou záležitost, což není. Na druhou stranu - výhody takto popisovaného funkčního systému jsou doslova nekonečné. Tolik možností, jak tuto technologii využít, ale také zneužít. To si zaslouží regulaci. Nebo ne? Podělte se o váš názor či nezmíněné možnosti využití do komentářů.

Microsoft koupil Skype v roce 2011 za 8.5 miliard dolarů. Má s ním od počátku spoustu možností, vzhledem k uzavřenému kódu a k jeho relativně špatné detekovatelnosti na síti (poradit si s ním samozřejmě lze - [link]). Nedávné zjištění, zveřejněné na webu Heise Security ([link]) mu rozhodně na důvěryhodnosti také nepřidá. Z analýzy síťového provozu vyplývá, že za každým odeslaným odkazem jde ještě „špion z Redmondu“.

Skype totiž navštěvuje (tzn. nedělá pouhé porovnání s databází) všechny odkazy, které pomocí něj pošlete. Vyjímkou nejsou ani linky protokolu HTTPS. Tuto „špinavou práci“ samozřejmě provádí roboti, jako hlavní důvod je Microsoftem uváděn boj proti spamu a phishingu.

Z tohoto vyplývá (pro ty, kteří to náhodou ještě nevěděli), že pro dokonale důvěrné konverzace se Skype rozhodně nehodí. Také vzhledem k jeho systému supernodů, který umožňuje, že přes vás proudí datové toky někoho jiného a vřelou spolupráci s bezpečnostními službami, bych si asi na domlouvání teroristických útoků Skype nevybral. Ale i mnohé firmy, jejichž šéfové mají určitě Skype pro svou jednoduchost v oblibě, by si měli dobře rozmyslet, co na něm řeší. Co si o tom myslíte vy, je důvod se obávat? Jaké znáte alternativy Skypu?

Výroba dohledových IP kamer je rychle rostoucí trh. Česká republika samozřejmě nezůstává pozadu. Tyto kamery dokážou zaznamenávat data a podle typu software k nim dodaných dokážou z množství dat vydolovat různé zajímavé informace.

Současná doba je dobou velkých dat. Tzv. big data jsou všude kolem nás. Ať už jde o zákazníky v obchodech, statusy na Facebooku či klienty banky. Vždy je dat takové množství, že by bez automatické analýzy byla člověku „k ničemu“ (tj. neměla by žádnou vypovídající hodnotu). K tomu nám již celá desetiletí slouží statistika a datamining. Dolování dat z kamer však tak starý trh není.

Tyto „inteligentní kamery“ umožňují lepší organizace front a zboží v obchodech, tvorbu heatmap, reagovat na nehody na dálnicích. Dokáží však také vyhledávat SPZ automobilů či obličeje v davu a následně je porovnávat s databází. Využití je spousta, vše se odvíjí od šikovnosti programátorů a vynaložených prostředků.

Také v ČR působí např. firma Axis, která patří k největším výrobcům těchto IP kamer na světě. Zástupce Petr Tošner pro Connect řekl: „Oblast bezpečnosti samozřejmě stále převládá, ale mnoho firem a organizací s obrazem zachyceným na kameru pracuje i jiným způsobem.“ Dále v rozhovoru popisuje, proč firma umístila centrum pro střední a východní Evropu do Prahy: „Český trh je v tomto ohledu velmi vyspělý, Praha je strategicky výhodné místo a rovněž zdejší lidé mají dobrou pověst.“

Mnoho lidí však rozmach tohoto sektoru právem znepokojuje. Kamerový systém rozprostřený po celých městech má totiž i své stinné stránky, možnosti zneužití by mohly být obrovské. Třeba perfektně cílená reklama „hrající si s naším mozkem“ by mohla být na denním pořádku. Člověk je sice tvor žijící odjakživa v tlupách, určitý dostatek soukromí by měl však podle mě být základním právem každého z nás.

Na srovnání několika nejpoužívanějších internetových služeb v otázkách ochrany uživatelského soukromí se podívala organizace Electronic Frontier Foundation.

Výsledkem je odkazovaný podrobný report, ze kterého nejlépe vyšel Twitter následovaný Googlem, Dropboxem, nebo službou LinkedIn.

Policie po nedávném atentátu při Bostonském maratonu získala obrázky a videa od mnoha lidí, kteří byli v danou chvíli poblíž. Díky technologii rozpoznání obrazu však v dnešních dobách místo stovek hodin probírání jednotlivými snímky trvá doslova vteřiny najít hledaný obličej v davu. SW od firmy 3VR ([link]) dokáže rozpoznávat rozdíly mezi vzdáleností očí, tvarem úst atp.

Klienty jsou často banky, prodejci atd. Nemusí jít však pouze o bezpečnost - často se tato technologie uplatňuje pro obchodní účely: sledování chování zákazníků, vytváření lépe cílené reklamy,...

Rozšíření podobných technologií často zneklidňuje lidi kvůli narušení soukromí. Jak říká Declan McCullagh (píšící pro CNET): „Úložiště dat jsou velice levná. Je možný scénář dohledu nad obyvateli „od kolébky do hrobu“, kdykoliv budou venku.“ Také dodává, že Google a Facebook tyto technologie již dávno používají kdykoliv nahrajeme nějakou fotku.

Google představil nový nástroj, díky kterému můžete určit co se stane s Vaším účtem při dlouhodobé neaktivitě. Jmenuje se Správce neaktivních účtů a lze jej nalézt v nastavení uživatelského účtu Google (ve Správě účtů).

Nejprve je možné nastavit telefonní číslo, na které po uplynutí limitu budou chodit upozornění, než se provede nějaká akce. Pak se určí ona „doba neaktivity“, po které bude účet považován za neaktivní. Dále si lze nastavit až 10 lidí, kterým přijde ohlášení, že máme účet neaktivní. Jako poslední možnost lze právě zvolit, zda má být účet po této době smazán.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že po smrti mého kamaráda byl pohled např. na jeho Facebook opravdu smutný. I měsíce poté se stále objevovali lidé, co nevěděli, že se něco stalo. Nemohu říct, že není dobré si zavzpomínat nad starými fotkami, každopádně je to minimálně hodně zvláštní pocit, když by nebyla žádná možnost změny účtu. Jak to na Vás působí?

V defaultním nastavení bude nový Firefox, jehož vydání je plánováno na červen, zakazovat ukládání cookies třetích stran, podobně jako Safari.

Soubory cookie třetích stran jsou takové, které pocházejí z dalších zdrojů prvků vložených na stránky, například z externě načítaných obrázků.

Ostatní prohlížeče to samozřejmě také zvládají, rozdíl je právě ve výchozím nastavení. To se samozřejmě nelíbí marketingovým firmám, které na základě našich dat cílí reklamu.

Tímto vývojaři Mozilly potvrzují svá slova, že soukromí uživatelů je pro ně opravdu na prvním místě.

Otázka může znít, zda se jedná jen o HTTP cookies, či se to bude týkat i tzv. „Flash cookies“ (starší článek [link]).

Hezkou zábavu týkající se tématu Vám může poskytnout doplněk pro FF Collusion (starý již více než rok), který dokáže přehlednou a interaktivní formou zobrazit, jaké další weby se o Vaší návštěvě určité stránky dozví (samozřejmě právě pomocí zmíněných HTTP cookies). Více např. v rozhovoru se CEO Mozilly - [link] .

Na Novinky.cz vyšel v sobotu článek, v němž odborníci upozorňují na riziko prostorového odposlechu v okolí chytrých mobilních telefonů.

Ke všemu prý stačí instalace speciálního programu a následné zavolání na takto "napíchnutý" telefon. Běžný uživatel přitom nemá šanci zjistit, že je právě odposloucháván.

Za cenu 25.000,-Kč si dnes údajně můžete software (schopný provádět s mobilním telefonem mnohem více, než jen odposlechy), včetně jeho instalace objednat u některé z mnoha firem, které se na tuto oblast trhu zaměřují.

Říkají to vývojáři plug-inu pro prohlížeče Ghostery (sledujícího reklamy). Na stránkách Microsoftu bylo detekováno celkem 137 různých trackerů, u Apple to bylo 107, Samsung 66, HP 65 a 106 na stránkách Dellu. Tesco oproti tomu umístilo na svoje stránky "pouhých" 64 detekčních funkcí.

Mobilní zařízení se zřejmě již brzy začnou zcela samovolně připojovat na Wi-Fi sítě v jejich dosahu a stejně automaticky se nechají i lokalizovat. Napomoci tomu nový standard Hotspot 2.0, který bude mimo jiné zodpovědný za (citace z odkazovaného článku):

- automatické připojení k síti – mobilní zařízení samo vyhledá a automaticky vybere správnou síť, která je v daném místě dostupná

- přístup bez nutnosti zadávání hesla – identifikace uživatele v síti bude založena například na informacích o SIM kartě, která je běžnou součástí dnešních mobilních zařízení; uživatel nebude muset zadávat žádná hesla

- vysoký stupeň bezpečnosti – veškeré přenosy dat v bezdrátové síti budou automaticky šifrovány a uživatelům tak nehrozí možnost jejich zachycení jinou osobou

Tak co vy na to? Všechny vaše konspirační teorie můžete psát do komentářů :)