| Batou_ | 90.180.236.* | 13.9.2013 11:16 |
| Nejdřív k článku - spousta informací by se dala rozepsat, dohledat relevantní odkazy, které by rozehnaly první stádo všech, kteří věří jen tomu, co vidí v televizi. Pro mě jednička za snahu, 3- za zpracování :-).
Bystroushaak_: Vítej pod dnem.
Z části s tebou souhlasím - fakt se nic na první pohled nestane. I kdybychom my věděli, že to tak je. Btw hezky si mi rozšířil rozhled, jak se to mohlo stát :)
Na druhý pohled ale „snad“ cítíš, že to prostě část tvého já chce vědět (možná se pletu). Je to, podle mě, ta část, která chce křičet, když nás třeba jako malé ve škole někdo šikanoval. Strašně nespravedlivé a zlé. Co se ale stane, pokud tomu hlasu podlehneme a začneme křičet? Někdo přijde na pomoc, nebo možná ne? Nebo vyjde takovýto článek.
Rozhodně si nemyslím (jak píšeš), že by bylo totálně fuk, jak se to stalo. To je něco podobného, jako by sis nechal vzít svačinu. Podkopnout nohu. Jak by mohlo pomoct, že to řekneš učitelce? Ale když si to necháš líbit, ten parchant ti nedá pokoj. Naopak, dovolí si víc. Příště ti klidně hodí telefon do záchodu.
Celá situace kolem WTC má spoustu otazníků a lidé, kteří vládnímu vysvětlení nevěří, prostě chtějí, aby pravda vyšla na povrch. Nepoškozený pas hlavního teroristy v troskách, telefonní rozhovory z výšky, z které bylo možné telefonovat až o několik let později atp.
Situaci bych nepřirovnával ke vzniku vesmíru. To je přeci něco jiného. Obě události mají sice „malý reálný dopad“ na běžného smrtelníka, obě nám řeknou něco o světě, ve kterém žijeme. Ale jen jedna z událostí by nám změnila pohled na svět v každodenním životě a pomohla nám rozhodovat se v budoucnu (až se tu bude stavět další radar, naši kamarádi pojedou „vraždit ve jménu svobody“ do Afghánistánu či do Sýrie).
|
|
