Vrstvové negace logiky

Logika? Jistě jste se již s tímto termínem setkali doma nebo v zaměstnání - kdekoliv. Tímto slovem se povětšinou označují procesy, jenž jsou v jistém smyslu dedukcí z druhé. Za jistých okolností se ale zdá, že slovo logika, jakožto slovo výstižné v jedné větvi a v druhé zcela neplatné, ztrácí ve sněti vyšších mouder význam.

První větev - klasické použití logiky

Lidi premýšlejí různě v závislosti na vlastní inteligenci. To by mohlo být definicí slova: "pojetí".

Pojetí = IQ/S

Kde pojetí je maximalní možné pozření a analýza proměnné(danné akce) - tzv. adekvátní vyplivnutí informace. Důležité je poznamenat, že každý plive s maximalní shodou v identických kastách IQ/S.

IQ je klasickým koeficientem inteligence a S je schopnost dedukce v rozmezí známkování 1-10(s číslem roste umění dedukce). Čím nižší je čislo proměnné pojetí, tím vyžší samo výsledné pojetí je.

Př: Dítě předškolního věku se učí počítat:

Pu:      "Pepíčku řekni kolik je + 1 + 1?"
Pepíček: "Jedna."
Pu:      "Tak jinak Pepíčku. Kolik je jedno jablko a jedno jablko(ukazuje na prstech)."
Pepíček: "Dva paní učitelko."

Vídíte? Tak tomu říkám ryzí logika pětiletého dítěte.

Druhá větev - vrstvová negace logiky

V neposlední době studia na SOŠ se setkávám se žáky, jenž mají problém akceptovat téměř zakladní matematické, technologické i jiné postupy (8 z 11 lidí).

Př: Učíme počítat žáka třetího ročníku střední školy záporná čísla:

Pu:    "Pepíku kolik je - 1 + 1?"
Pepík: "Mínus dva."
Pu:    "Ale Pepíku notak! Hele představ si kladnou a zápornou osu..."(predpokládám že všichni vědí o jakou pomůcku jde).
Pepík: "Nevím(-1+1)"

Nyní se dostáváme k jádru věci.

Pu:    "Pepíku máme - 2 - 2. Výsledkem je -4. Tak pepíku kolik se rovná - 1 - 1?"
Pepík: "-2?"
Pu:    "Vyborně!"

Pepík tedy pochopil kladné a záporné počty.

Právě zde vidíme příklad vrstvové negace logiky, kde Pepík logiku vynechává. - 2 - 2 jsou prostě -4. Pepík si teď dokáže přiřadit vše, tak jak má být, avšak jinak, než u první větve. Bere to tak, že to je a vždy bude, je to neměnné.

A právě to je Negace vrstvové logiky.

PS: Pepík nepřemýšlí on to ví!.