Pohádka pro programátory

Minulý týden jsem měl horečku a musel jsem ležet v posteli.Věřte mi, že to je skutečná nuda, proto jsem začal přemýšlet o novém článku.Když mě napadla pohádka pro programátory, tak jsem si pomyslel, že to bude pěkný nesmysl, ale na mém diskusním fóru mě podpořily.Možná vám to přijde jako kravina, ale je to zajímavé téma.

Jednoho dne byl napsán program, který se jmenoval Ahoj.cs.Vážil jen 4kb, proto se mu ostatní veliké aplikace smály.Bydlel na jednom temném místě na starém harddisku.Prográmek měl DNA, která se skládala z kyseliny Césharpové.Prográmek se chtěl stát dospělým.Trvalo to velmi dlouho než se stal dospělým a mezitím se mu Explorer vysmíval.Jednoho dne přišel od procesoru příkaz na odeslání prográmku do kompilátoru.Celá jeho DNA se přetvořila z kyseliny Césharpové na kyselinu MSILovou.Konečně se z prográmku stal program.Sice se mu stále velké aplikace smály, ale už měl stejný základ jak ostatní.I když už byl mezi dospělými, tak ho nikdo nespouštěl.Tím že se program stal dospělým, tak mohl mít různé výhody.Mohl například chodit na párty do VIP částí na harddisku.Po dvou spokojených týdnech přišel příkaz na přemístění programu do koše.Program byl smutný a naštvaný, tak se uchýlil do vyhnanství.Když se na něj po dvou letech přišlo, tak dostal od procesoru milost.Opět se mohl zabydlet na VIP části harddisku.Program si začal dělat kontakty s velkými aplikacemi.Tyto kontakty mu zařídily, aby mohl být program spuštěn.Program byl přesunut do JIT kompilátoru a převeden do strojového kódu, který je uložen na paměti RAM.Tělo celého programu prošlo procesorem a byl to takový pocit, že se to stalo návykovým.Program utratil veškeré jmění a skončil zase ve vyhnanství.

Zde máte kód kyseliny Césharpové:

using System;

namespace Aplikace
{
class Trida
{
static void Main (string[] args)
{
Console.WriteLine("Ahoj svete!");
Console.ReadLine();
}
}
}