Sledování uživatelů na Internetu

Zdroj: SOOM.cz [ISSN 1804-7270]
Autor: .cCuMiNn.
Datum: 21.3.2011
Hodnocení/Hlasovalo: 1.19/16

O sledování pohybu uživatelů na Internetu toho bylo napsáno již mnoho. Běžný uživatel ale těmto textům často příliš nerozumí. Protože se ovšem komise Evropské unie začala před časem otázkám sledování uživatelů na Internetu podrobněji věnovat a jedná se tedy o aktuální téma, pokusím se problematiku přiblížit i běžným uživatelům.

Pro představu bude nejlepší celý princip sledování přenést do reálného světa. Představ si, že se ráno probudíš ve svém bytě a rozhodneš se zajít do města. Otevřeš dveře svého bytu a vyjdeš na ulici. Před vchodem stojí zvláštní člověk oblečený v červeném svetru. Změří si tě pohledem a když uvidí, že ještě nejsi „označen“, nenápadně se k tobě připlíží a na záda ti nalepí štítek s evidenčním číslem. Následně tenhle člověk vytočí na telefonu číslo své centrály a oznámí, že jsi právě vyšel z domu a že ti přidělil evidenční číslo 12345.

Nerušeně pokračuješ svou cestou dál směrem k centru. Na rohu bloku, opřený o jeden z domů, stojí další divný muž ve stejném červeném svetru. Jakmile projdeš kolem něj, okamžitě se za tebou ohlédne a začne telefonovat. Volá samozřejmě na centrálu a sděluje, že člověk označený číslem 12345 právě prošel kolem.

Podobná situace se opakuje na každé křižovatce. Na některých z nich ovšem kromě člověka v červeném svetru postávají i další lidé, kteří mají oblečeny svetry jiné barvy. Vždy když procházíš kolem člověka oblečeného v barvě, kterou jsi zatím nepotkal, přijde k tobě a poplácá tě po zádech. Aniž bys to tušil označil si tě nálepkou své barvy a přiřadil ti číslo, které okamžitě oznamuje své centrále, aby jej mohli zaznamenat.

Konečně jsi se dostal do centra, kam jsi se tak těšil. Všude spousty obchodů a před každým z nich opět lidé v barevných svetrech. Snad před každým z obchodů stojí chlápek oblečený v jiné barvě nebo vzoru. Před většinou z nich se vyskytuje ale také jeden, který má oblečen svetr červený.

Tím to ale zdaleka nekončí. V některých obchodech sledují tyto zvláštní postavy každý tvůj krok a vždy, když si prohlížíš nějakou věc okamžitě přiběhnou, podívají se ti na záda a začnou telefonovat, aby oznamili centrále, která věc tě zaujala.

Když jsi vyšel z jednoho obchodu, usoudil jsi, že je potřeba se konečně podívat na svá záda, abys zjistil, proč je všichni muži v barevných svetrech tak pozorují. Vysvléknul sis tedy bundu a prohlédl si ji. Na zádech máš nalepenu jednu samolepku vedle druhé. Každá má jinou barvu a obsahuje jiný kód. Tak proto tě vždy plácali po zádech… Proto ti tak civěli na záda… Hledali, zda jsi již označen štítkem jejich barvy, aby si mohli opsat a předat centrále tvůj idetifikační kód s časem a místem tvého výskytu. Pokud jsi „jejich“ barvou označen ještě nebyl, hned přiběhli a označili si tě.

Všechny štítky jsi strhal a vyhodil do nejbližího odpadkového koše. Okamžitě se na tebe však tyto divné postavy začály snášet znovu a polepují tě novými kódy. To snad není možné, jak se jich zbavit???



Troufám si tvrdit, že podobný scénář by se v reálném životě nelíbil nikomu z vás. Nicméně na Internetu jsme v jiném prostředí. Techniky, nachlup podobné těm popsaným, jsou zde na denním pořádku.

Sotva navštívíš svou nastavenou domovskou stránku, okamžitě je tvůj webový prohlížeč označen samolepkou v podobě cookie, která ponese tvůj kód. Ať se hneš na jakoukoliv webovou stránku, jejíž kód v cookie ještě nemáš, okamžitě ti jej přidělí a označí si tě. Některé webové alikace, si tě označí pouze svým štítkem. Jiné ale obsahují i současti mnohem rozšířenějších aplikací, jako jsou like buttony nebo počítadla návštěv a tyto odesílají informace o tvém pohybu do svých centrál. V našem příběhu zastupují jednu z rozšířených aplikací pánové v červených svetrech, kteří vás kontrolují skutečně na každém kroku, a mají tak detailní informace o vašem pohybu.

Vemte si například běžného uživatele, který si na Facebooku založí svůj profil. V něm uvede veškeré soukromé informace o své osobě, jako je adresa, telefon, koníčky, přátelé, atd. Facebook si tohoto uživatele označí svým cookie a uživatel se od této chvíle bude Facebooku hlásit pokaždé, když navštíví jakoukoliv webovou stránku, která obsahuje like button (tlačítko „To se mi líbí“). Těchto stránek jsou na Internetu miliony a každým dnem jich přibývá. Aby došlo k odeslání informací a přiřazení konkrétní osoby, nemusí být uživatel dokonce k Facebooku zrovna ani přihlášen, stačí že je označen pomocí cookie.

Facebook a jiné takto rozšířené aplikace mohou proto schromažďovat naprosto detailní informace o jednotlivých uživatelích a o jejich pohybu po Internetu. No a to by se samozřejmě nelíbilo nikomu z vás naprosto stejně, jako uvedený scénář z reálného života. Rozdíl je ale v tom, že v reálné světě by si zvláštních postav v barevných svetrech člověk velmi rychle všimnul a minimálně by je zažaloval za zásah do osobních údajů. V případě Internetu uživatelé o podobném sledování nemají vůbec zdání, a proto je nenapadne se bránit.

Všimli si toho ale "naštěstí" komisaři Evropské unie a vlezlým cookies vyhlásili válku, viz. článek Evropou obchází strašidlo cookies na Lupa.cz, který se problematice dopodrobna věnuje.

Osobně jsem rozhodně pro zavední ochrany soukromí uživatelů, protože se mi scénář, který jsem popsal výše vůbec nelíbí. Nicméně cookie nejsou jedinou variantou, kterou mohou sledující společnosti využít, viz. článek Jak vás budou na webu špehovat v novém desetiletí. Teprve čas proto ukáže, jaké zákony se v evropských zemích podaří uvést do praxe a jaký budou mít dopad.

To nejmenší, co pro lepší zabezpečení svého soukromí můžete udělat už nyní, je nastavit svůj webový prohlížeč tak, aby při svém vypnutí všechny uložené cookies odstranil, případně je implicitně vůbec nukládal. Striktní bych byl také v nastavení LSO, viz. článek Flash Cookies - vlezlé, obtížně smazatelné a masově zneužívané.