D. Hillis - Vzor v kameni

Zdroj: SOOM.cz [ISSN 1804-7270]
Autor: Harvie
Datum: 27.12.2007
Hodnocení/Hlasovalo: 0/0

Recenze na knihu The Pattern on the Stone: The Simple Ideas That Make Computers Work od Williama Daniela "Dannyho" Hillise. - Kniha nejen pro všechny CyberFreaky!

Relativně tenká starší (1998) kniha "Vzor v kameni: Jednoduché myšlenky, které řídí počítče (Academia/Mistři vědy - ISBN 80-200-1067-X)" od jednoho z opravdových hackerů Williama Daniela "Dannyho" Hillise uvádí čtenáře do základů funkce počítače od základních logických jednotek (Věděli jste například, že libovolný počítač lze sestavit výhradně z logických jednotek OR a inverze? Myslíte, že by nebylo ani teoreticky možné postavit počítač s vlastnostmi PC s použitím hydrauliky místo elektrického proudu?) až po matematické vztahy v počítači jako takovém, kde matematika nestačí, přicházejí na řadu filozofické úvahy nad tím, jak řešit některé úkoly, jestli je výhodné používat paralelní výpočty, nebo jestli může současný univerzální počítač provádět výpočetní postup podobný lidskému myšlení. Kniha také seznamuje s různými algoritmy a postupy.



I přes celkem ^^nezajímavý přebal^^ knihy a její věk (docela trvalo než jí češi přeložili (2003), ale kniha i její autor jsou prostě legendy), je kniha opravu dobrá a rozebírá počítače v takové rovině, že se může stát, že se nikdo z nás nedožije toho, že by se změnila pravdivost myšlenek této knihy (až na to, když autor odkazuje na svůj 33MHz laptop ;) , je celá kniha absolutně nezávislá na použité technologii, i když se samozřejmě dozvíte, že v současnosti se používají především křemíkové tranzistory). Pokud jde o název knihy, když jsem jí viděl poprvé, myslel jsem, že název značí, že počítače jsou inspirované kamením, hned v úvodu jsem ale zjistil (jak je jasné z názvu anglického originálu), že oním vzorem jsou tranzistory vyleptané v křemíkové destičce (kameni).

Pokud vás tedy zajímá, jaký je rozdíl mez algoritmem a heuristikou, co je to stavový automat nebo turingův stroj, jak se píše umělá inteligence, programy schopné učit se, opravovat svůj výstup, nebo se dokonce chovat, jako by měnily celý svůj kód, jestli vás zajímají teorie vyvinuté Alanem Turingem, jak náhodná jsou ve skutečnosti pseudonáhodná čísla, co jsou to chaotické systémy, jak se dá posuzovat výkon konkrétních algoritmů, jak funguje komprese, šifrování nebo detekce a samooprava chyb v datech, co jsou to neuronové sítě a samoorganizující se systémy a jak lze napsat program, který pomocí zákonů podobných Darwinově evoluci naprosto autonomně vyvine algoritmus a který splňuje daná pravidla (autor popisuje, jak pro něj počítač vytvořil nejrychlejší algoritmus na třídění čísel, u kterého se vyskytuje pouze jedna nejasnost - jak vlastně funguje?), tak si určitě tuto tenkou knihu přečtěte. Autor také například popisuje, jak postavil jednoduchý piškvorkový (resp. tic-tac-toe-ový) počítač pomocí hromady hřebíků a žárovek a později s přáteli čistě mechanický počítač ze stovky balení stavebnice podobné merkuru (autor v současné době kreslí ty malinkaté křemíkové "tripy" co mají v sobě procesory osobních počítačů a také některých z nejznámějších superpočítačů - na kterých by chtěl shell snad každý z nás).

Doufám, že vás kniha donutí dívat se jinka na počítač, na kterém si právě čtete tuto recenzi a také vám ukáže tu fantastickou představu počítače s lidskou myslí.

Podle mne může pár (mnoho ;) miliard virtuálních neuronů, na jejihž senzory připojíme zařízení podobná lidským smyslům a na výstupy zařízení pro interakci s okolním světem a které zapojíme do obrovské samoorganizující neuronové sítě - každý pomocí značné sady synapsí a s výstupy, které umožní evoluční "odumírání" a hlavně "dorůstání" dalších neuronů, se může po několika letech běhu, při kterém se k systému budeme chovat jako k batoleti, které neumí ani chodit a mluvit, stát něčím co bude v mnoha směrech podobné člověku - i když ze začátku uslyšíme z reproduktorů jen šum a náš robot se bude pomocí koleček pouze třást a později narážet do stěn, pokud uvidí a uslyší co dělá, jsem si takřka jistý, že pokud bude mít dostatečné prostředky k samoorganizaci, tak skutečně začne rozlišovat svět a nakonec bude možné k tomuto systému připojit například složitějí motorické ústrojí, jako je ruka, nebo nohy.

Prostě tahle kniha nesmí chybět v knihovničce žádného cyberfreaka.