Invex 2005

Zdroj: SOOM.cz [ISSN 1804-7270]
Autor: IRQ
Datum: 13.11.2005
Hodnocení/Hlasovalo: 2.11/101

I letos SOOM neoficiálně "vyslal" své zástupce na INVEX a DIGITEX. Ano byl jsem jím já. V tomto článku vám nabídnu malý kousek toho, co jsem tam zažil.

V úterý 25.10.2005 jsem se rozhodl a navštívil jeden z největších (ne-li největší) veletrh informačních technologií ve střední Evropě.
Ráno jsem stával v jako obvykle něco před sedmou, abych stihl se na tento “svátek” připravit. Hodil jsme se do kvádra, snídani do sebe narychlo hodil a vyrazil jsem. Cestou jsem se stavil pro bratránka, s kterým jsem se domluvil na tom, že se mnou pojede.
Cestou na autobus jsme vášnivě diskutovali o všem, co nás napdlo, čímž jsme si cestu radikálně zkrátili. Na Kobylské autobusové zastávce jsme chvíli počkali na autobus do Brna. Asi za deset minut dojel a mi plni vzrušení z nadcházející akce jsme do něj nastoupili.

Cestou se však tento, ze začátku téměř prázdný bus, proměnil v konzervu sardinek. Asi tři školy se rozhodli, že si udělají malý předprázdnivový výlet a zajedou navštívit Invex a Digitex taktéž. Tuším, že celá odborná veřejnost smutnila, protože se nejednalo IMHO o záslužný čin, ale pouze o znepříjemnění velethu všem ostatním a snížení jeho kvality.

Po skončení toho utrpení, zvané jízda autobusem, které jsem si krátil hraním her na mém milovaném Palmíkovi m515, jsme se ocitli, tedy já a Tecquilka, v Brně. Chvíli jsme dumali nad tím, jak se dostat na Výstaviště co nejrychleji, abychom stihli registraci v LinuxHallu.

Po chvíly dumání jsme se rozhodli (jak jinak) pro šalinu (tuším že to byla 2-ka). Nasedli jsme a doufali, že se tam dostanem včas. S tlukoucími srdci jsme čeklali, kdy se na vývěsní tabuly ukáže další zastávka “Výstaviště”. Ukázalo se to něco okolo 9:54. Jsme se oddychly. Zbývalo nám 6 minut do ukončení registrací.

Hned jak šalina zastavila na stanici Výstaviště, jsme vyskočily a rychlím tempem zamířily k budkám pro vstupenky. Asi za tři minuty jsem už jednu třímal v ruce…

Sice jsem se úspěšně protlačil branou a byl jsem na Invexu, ale už zbývalo jen několik málo minutek, ne-li vteřinek. Zmateně jsme s kolegou běhali po výstavišti a hledali pavilon A3. Díky mapce výstaviště, cedulím a našim mozkům jsme ho našli a mohli tam vběhnout. Už téměř klidní jsme pršli kolem restaurace a ocitli se před sálem Morava. Před ním jeden mladej týpek v kvádru vysvětloval důležitost vlastnění speciálního vydání ABC Linuxu za 99 Kč, protože “bez něj se nemůže opravdovej lunuxovej správce obejít”. Vedle něho, u stolu, dvě pěkné slečny odškrtávali lidi ve svém seznamu.

Jaké bylo potěšení, když jsem zjistil, že technika nesklamala, protože moje jméno tam bylo, přestože již bylo něco málo po desáté. S díky jsem si vzal tašku s propoagačními materiály firmy IDG, která konferenci pořádala, a začal si na tabuly vybírat přednášky, na které skáknu.

Vybral jsme si jakési tři. Také jsem doufal, že ještě stihnu navštívit závěr dne, protože mělo proběhnout slosování o ceny ;-)

Potom jsem se byl toulat po výstavišti, se záměrem najít něco o platformě Palm, popř. Pocket PC. Jaké bylo zklamání, že jsem toho moc nenašel. Tedy z novinek se mi podařilo spatřit Palm T|X, ale uchvácen jsem nebyl. Suše jsem jenom konstatoval, že T3-ka byla lepší, tedy alespoň co se vzhledu týče. Potom jsem se zaběhl kuknout do GameHallu, kde jsem doufal, že budu moct koupit stařičkou hru ST: Away Team v originále. Loni jsme ji zde viděl za stovku. Letos jsme doufal, že budu mít stejné štěstí.

Jaké bylo moje zklamání, že jsem ji nikde nenašel? Velké. (Takže pokud někdo se této hry zbavujete, tak napište). Ze zármutkem v očích jsem se podíval na hodinky a zjistil, že můj hlad je oprávněný. Proto jsem spolu s kolegou zamíř kamsi, odkud se linula vůně pizzi. Můj nos následoval vůni, která ho vyvedla ven z C-čka a vedla až ke svému zdroji. K jakési pizzérce.

S potěšením jsem vypláznul 40 korun a koupil si kousek šumkové. Vyšel sjem ven, posadil jsem se na lavečku a papkal jsem tu baštu.
40 Kč je dost, ale co se dá dělat. Hlad je hlad a Invex jenom jendou za rok. Jak řekl můj profesor Novák: “Proč jsou veletrhy? Aby si člověk mohl koupit jedno pivo za cenu tří.” Měl pravdu…

Potom jsem celý veletrh procházel tím stylem, že jsem vždy na chvíly zaběhl na přednášku o Linuxu, potom zase chvíly zkoumal co je nového, tedy respektive novějšího než loni touto dobou.

Moc toho nebylo. Sice mě mrzí, že jsem se toho nedověděl víc o IPTelefonii, ale co už se dá dělat.

Když už se připozdívalo, jsem vyrazil k A3-ce. V sále Morava právě probíhala plošná diskuze, defacto taková křížová plaba. Jak jsem si stihl všimnout, tak většina otázek směřovala na pána, tuším že se jmenoval Grund, od Microsoftu. A dotazy to určitě nebyli povzbuzující.

Diskuzi uknočili až pořadatelé, poté co zjistili, že už je přetaženo půl hodiny. Následoval slosování anket. Ze sálu jsem vyšel težší o jednu komereční distribuci Linuxu a její instalační příručku. (Prozradím, jedná se o starej Mandrake 10.1).

Hned poté jsem zamířil ven z výstaviště. Nasedl jsem do šaliny a nechal se hodit před hlavák (rozuměno hlavní nádraží). Koupil jsem si lístek a jel konečně domů. Cesta byla dlouhá a tak jsem pročítal všechny letáky, kterých jsem měl v igelitce požehnaně. :)

Tento článek nemá být recenzí a původně byl psán pro blog. Má být pouze pohled na Invex mýma očima.

Za chyby se předem omlouvám.