Logika? Jistě jste se již s tímto termínem setkali doma nebo v zaměstnání - kdekoliv. Tímto slovem se povětšinou označují procesy, jenž jsou v jistém smyslu dedukcí z druhé. Za jistých okolností se ale zdá, že slovo logika, jakožto slovo výstižné v jedné větvi a v druhé zcela neplatné, ztrácí ve sněti vyšších mouder význam.
Lidi premýšlejí různě v závislosti na vlastní inteligenci. To by mohlo být definicí slova: "pojetí".
Pojetí = IQ/S
Kde pojetí je maximalní možné pozření a analýza proměnné(danné akce) - tzv. adekvátní vyplivnutí informace. Důležité je poznamenat, že každý plive s maximalní shodou v identických kastách IQ/S.
IQ je klasickým koeficientem inteligence a S je schopnost dedukce v rozmezí známkování 1-10(s číslem roste umění dedukce). Čím nižší je čislo proměnné pojetí, tím vyžší samo výsledné pojetí je.
Př: Dítě předškolního věku se učí počítat:
Pu: "Pepíčku řekni kolik je + 1 + 1?" Pepíček: "Jedna." Pu: "Tak jinak Pepíčku. Kolik je jedno jablko a jedno jablko(ukazuje na prstech)." Pepíček: "Dva paní učitelko."
Vídíte? Tak tomu říkám ryzí logika pětiletého dítěte.
V neposlední době studia na SOŠ se setkávám se žáky, jenž mají problém akceptovat téměř zakladní matematické, technologické i jiné postupy (8 z 11 lidí).
Př: Učíme počítat žáka třetího ročníku střední školy záporná čísla:
Pu: "Pepíku kolik je - 1 + 1?" Pepík: "Mínus dva." Pu: "Ale Pepíku notak! Hele představ si kladnou a zápornou osu..."(predpokládám že všichni vědí o jakou pomůcku jde). Pepík: "Nevím(-1+1)"
Nyní se dostáváme k jádru věci.
Pu: "Pepíku máme - 2 - 2. Výsledkem je -4. Tak pepíku kolik se rovná - 1 - 1?" Pepík: "-2?" Pu: "Vyborně!"
Pepík tedy pochopil kladné a záporné počty.
Právě zde vidíme příklad vrstvové negace logiky, kde Pepík logiku vynechává. - 2 - 2 jsou prostě -4. Pepík si teď dokáže přiřadit vše, tak jak má být, avšak jinak, než u první větve. Bere to tak, že to je a vždy bude, je to neměnné.
A právě to je Negace vrstvové logiky.
PS: Pepík nepřemýšlí on to ví!.