Kauza byla publikována v The Mail on Sunday, a je založena pouze na částečné informaci - vzorku z ukradených. Zdroj údaje poskytl kvůli tomu, aby byli postižení zákazníci o problému informováni a lépe se tak připravili na případné telefonáty obchodníků.
Ukradené záznamy by měly obsahovat jméno zákazníka, datum narození, číslo národního pojištění, adresu, telefonní číslo, číslo pasu, zaměstnání, povolání, příjmy, rozsáhlé informace o finančním stavu, jakožto i jejich finanční cíle, a dokonce i některé informace o zdraví a soukromých zájmech.
Informátor - bývalý komoditní makléř - uvedl, že každý záznam byl ceněný na 50 liber (1600 Kč), a že mnozí obchodníci neváhali kradené údaje koupit. O souborech se měl dozvědět v září 2013, kdy byl šéfem společnosti požádán, aby data prodal dál, jelikož této firmě již nebyla k ničemu. Z reportérova vyšetřování ovšem vyplývá, že by informace mohly pocházet až z roku 2011.
Stále zůstává neznámou, jak byly záznamy ukradeny. Pravděpodobně se o tom postaral nějaký bývalý (nebo současný) zaměstnanec. Banka každopádně ihned zahájila vyšetřování. Zdá se však neuvěřitelné, že únik dat nebyl po celou tu dobu žádným kontrolním mechanismem banky zachycen.